Historie, kněží Mariáni, kontakty na základnu.
Instruktoři i frekventanti prvního víkendu 3. České instruktorské lesní školy se seznámili s historií poutního místa Hrádku u Vlašimi, kde svoje první setkání uskutečnili.
Původ a počátek Hrádku nelze podle dosud dostupných pramenů přesně určit. Jisté je jen to, že tu bylo v době předhistorické hradiště a později tvrz a poblíž ní kostel sv. Matouše. Zakladateli kostela byli nejpravděpodobněji zde na hradě či hrádku usedlí vladykové, jehož členové se podepisovali a pečetili listiny přídomkem „z Hrádku”.
Nejstarší písemná památka pochází z roku 1356, kdy je za bratrů Markvarta a Bohuslava z Hrádku ustanoven místním farářem – po faráři Jakubovu – kněz Václav Mikulášův z Dobřan. Proczko (Prošek) de Hrádek později dosadil na hrádecký kostel jiného faráře.
Původní tvrz byla zřejmě z jižní a severní strany chráněna příkrou skalní stěnou, z východu a ze západu příkopy, přes které vedly do tvrze padací mosty. Stopy po obou příkopech jsou dosud patrné.
Ani o hrádeckém kostele nelze pro nedostatek pramenů s jistotou říci, kdy byl postaven. Jisté však je, že roku 1350 již – zásluhou pánů z Hrádku – stál, měl vlastního duchovního správce (plebána) a byl zasvěcen sv. apoštolu a evangelistovi Matoušovi.
Původní hradecký kostel byl nízkou stavbou velmi malých rozměrů. Do délky měl 8 sáhů a 3 stopy (přibližně 15,5 metrů) a do šířky 3 sáhy a 6 stop (přibližně 7,5 metrů). Někdejší podoba se nesla ve slohu románském, z něhož se nám ale žádné architektonické prvky nedochovaly.
Ke konci 17. století byla k původnímu kostelu přistavěna dvě křídla: napravo kaple Panny Marie a nalevo kaple sv. Josefa. Nyní má jeho půdorys tvar kříže a stavba se stala mnohem prostornější.
Vladykové z Hrádku byli v době vlády Karla IV. povýšeni za statečnost a cenné služby prokázané vlasti a králi do rytířského stavu. Rytíři z Hrádku byli nejen odvážní v boji, ale měli také značný podíl na dění, jež určovalo další osudy Čech. Je známo, že Jan z Hrádku přidal svou pečeť ke stížnému listu zaslanému Kostnickému sboru jako protest proti upálení M. Jana Husa a že bojoval na straně husitů.
V pozdější době byl oddaným stoupencem pana Menharta z Hradce, nepřítele Jiřího z Poděbrad, což se zřejmě stalo Hrádku později osudným. Není možné prokázat, zda Hrádek utrpěl nějakou pohromu přímo za husitských bojů, jisté však je, že byl ohněm zničený tak, že se v listinách pozdější doby nazývá tvrzí pustou – Hrádkem spáleným.
Historik A. N. Vlasák se domnívá, že Hrádek byl vypálen vojskem krále Jiřího z Poděbrad roku 1467, kdy se stoupenci Jiřího, Mikuláš a Burian Trčkové z Lípy, páni na Vlašimi, zmocnili blízkého hradu Šternberka a pobořili jej; při té příležitosti zřejmě zbořili také Hrádek – jako výraz msty na Janu z Hrádku. Stará, dodnes mezi lidmi kolující pověst, vypráví, že ke zpustošení Hrádku došlo za jakéhosi velikého ohně. Není prokázáno, zda přitom utrpěl také hrádecký kostel.
Pád Hrádku zřejmě znamenal i definitivní pád jeho pánů, jejichž majetek přešel do rukou Mikuláše Trčky, pána na Vlašimi, který sloužil na straně vítězné. A právě on prý daroval hrádeckému kostelu vzácnou, dvě stě let starou sochu Panny Marie vyřezanou z lipového dřeva. Je to dílo velké umělecké hodnoty a nalézá se na Hrádku dodnes. Tu sošku však Mikuláš Trčka údajně jen vrátil, neboť ji zachránil při boření Hrádku r. 1467.
Roku 1547 prodali dědici Mikuláše Trčky Hrádek i s nedalekou Ctiboří Vlašimi. Od té doby je toto město patronem kostela na Hrádku a jejich osudy jsou navzájem spjaty.
Od roku 1994 je hradecká farnost v duchovní správě Kongregace Kněží Mariánů, nejstaršího polského řádu. Jejich česko-slovenský vikariát je součástí polské provincie Mariánů.
Dnes je díky péči Kněží Mariánů tato římskokatolická farnost živým společenstvím, které má velmi úzké, trvalé vztahy se skauty.
Na vrcholku protilehlého svahu za upravenou školou se každoročně konají dětské tábory, vedené ve skautském stylu i duchu.
Kněží Mariáni
Kongregace kněží mariánů byla založena v druhé polovině 17. století. Je prvním mužským řeholním řádem, který vznikl v Polsku. Založil jej o. Stanislav Papzyński v roce 1673.
Nyní je Kongregace znovu plná víry ve svoji budoucnost. Rozvíjí svoji činnost v mnoha odvětvích života církve. V šesti provinciích je více než šedesát řeholních domů na pěti kontinentech. Různorodost její práce vychází z potřeb církve v dané zemi.
V České republice působí Mariáni ve farnostech Brumov-Bylnice, Nedašov, v Praze ve farnosti sv. Vojtěcha a v poutním místě Hrádek u Vlašimi.
Dle podkladů P. Mariusze Sierpniaka MIC a informací na webu (Hrádek u Vlašimi) sestavil
Kamzík.
Kontakty na tuto základnu jsou:
Řeholní dům kněží Mariánů, P. Mariusz Sierpniak MIC, Hrádek 1, 258 01 Vlašim, tel./fax 317843617, mobil 604345370 a e-mailová adresa: sierpniak@centrum.cz.